Časté dotazy ke zvýšení a vymáhání výživného

Lze zvýšit výživné, i když povinný rodič nepracuje? Jak řešit situaci, kdy chci zvýšit výživné, ale nechci nabourat dobré vztahy s druhým z manželů? Jak postupovat, pokud bývalý manžel neplatí výživné a pracuje na černo? Lze zvýšit výživné, i když se povinný rodič odstěhoval do zahraničí? Je možné získat náhradní výživné, když zemřel povinný otec dítěte? Ovlivní výši výživného to, že oprávněné dítě má občasný výdělek? To je několik častých otázek, na které naleznete níže v našem článku odpovědi.

Lze zvýšit výživné, i když povinný rodič nepracuje?

Ano, lze. Pro samotné zvýšení výživného není rozhodné, zda povinný rodič pracuje či nikoli. Příjem povinného rodiče a jeho celková majetková situace je pouze doprovodným ukazatelem pro stanovení výše výživného, nikoli základním ukazatelem pro rozhodnutí o jeho samotném zvýšení.

Klíčové okolnosti pro zvýšení výživného

Klíčovými okolnostmi pro zvýšení výživného jsou změny na straně oprávněného dítěte.

1. Zejména zvýšení výdajů pro dítě spojené s jeho vývinem, růstem a postupem ve vzdělávacím procesu. Nejčastějšími a zcela jasnými okolnostmi pro zvýšení výživného jsou tak nástup dítěte do mateřské školy, nástup do základní školy, postup na druhý stupeň základního vzdělávání, nástup na střední školu či nástup na vysokou školu.
2. Dalším konkrétním a jasným důvodem pro zvýšení výživného je uplynutí doby 3 let od poslední úpravy výše výživného. Soudní praxe plošně akceptuje právě uvedené uplynutí 3 leté doby od posledního zvýšení výživného jako konkrétní a relevantní důvod, aby ke zvýšení výživného došlo.
3. Důvodem pro zvýšení výživného je i zvýšení odůvodněných výdajů na nebo i mimořádné situace na straně dítěte, v praxi jde zejména zhoršení jeho zdravotního stavu spojené s novými, pravidelnými a dlouhodobými výdaji.

Hlavním ukazatelem pro rozhodování soudu o zvýšení výživného ale zůstává právo dítěte podílet se na životní úrovni svých rodičů. To se do praxe promítá tak, že soudy vedle konkrétních důvodů pro zvýšení výživného sledují i to, zda je výživné adekvátní k příjmovým a majetkovým poměrům povinného rodiče. Lze proto úspěšně dosáhnout zvýšení výživného i jen pro nepatrný podíl výživného na příjmech či majetku povinného z rodičů.

Jak řešit situaci, kdy chci zvýšit výživné, ale nechci nabourat dobré vztahy s druhým z manželů?

Právo na výživné je určitým vyjádřením práva dítěte podílet se na životní úrovni svých rodičů. Toto právo je založeno zákonem a v naší společnosti má velkou váhu.

Spravedlivé a adekvátní výživné je právem dítěte

A nedá se pominout, že zákonný zástupce dítěte, jemuž bylo svěřeno do péče, má mimo odpovědnosti za výchovu a zdravý vývoj dítěte i povinnost pečovat o práva dítěte a jejich uplatnění. Lze tedy říci, že výživné ve spravedlivé, adekvátní výši je právem dítěte, o něž by se měl jeho zákonný zástupce postarat. Tolik k právní teorii.

V praxi je přitom při rozhodování o tom, zda žádat o zvýšení výživného, často považováno za klíčové posouzení, zda zvýšení výživného v situaci, kdy vztahy mezi rodiči dítěte fungují hladce, může způsobit změnu v dosavadních poměrech mezi rodiči.

Vždy je třeba preferovat zájem dítěte

Podle našeho názoru je nutné i v těchto situacích preferovat zájem dítěte před zachováním dobrých vztahů mezi bývalými manželi. Opačný přístup může vést k poškození dítěte a způsobení újmy na jeho právech. S tím, že se nedá vyloučit ani negativní dopad takovéhoto přístupu na vývoj dítěte či jeho vzdělání.

Jak postupovat, pokud bývalý manžel neplatí výživné a pracuje na černo?

Zde, podobně jako v každém jiném případě, kdy není výživné placeno a existuje na něm dluh, je namístě začít výživné vymáhat. Vymáhání výživného je jediný způsob, jak přimět povinného rodiče k platbě výživného, a to i přes jeho nevoli či dokonce odpor.

Vymáhání výživného lze provést jak nařízením výkonu rozhodnutí, které provádí soud, tak i exekucí prováděnou kterýmkoli soudním exekutorem. Základním krokem pro zahájení vymáhání je sepis a podání návrhu na zahájení exekuce k místně příslušnému soudu. Na jeho základě soud přidělí vymáhání výživného exekutorovi a ten zahájí exekuci. A provádí jednotlivé exekuční úkony. Například obstaví účet povinného, nařídí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů, zabaví a prodá majetek, nebo odejme řidičské oprávnění. Nástrojů má exekutor dost a může je i kombinovat.

Vymáhat výživné se vždy vyplatí

I když se bývalý manžel vyhýbá placení výživného a pracuje na černo, vyplatí se výživné exekučně vymáhat ze dvou důvodů: 

1. Odnětí řidičského oprávnění – Vymáhání výživného je přínosné i v případech, kdy povinný nemá majetek nebo příjmy, které lze postihnout. Vždy zde je možnost pro odnětí řidičského oprávnění, které významně pomáhá ke splnění vyživovací povinnosti dlužícím rodičem.
2. Náhradní výživné od státu – dalším důvodem, pro který má vymáhání výživného vždy smysl, je náhradní výživné od státu. Toto může činit až 3 000 Kč měsíčně po dobu až 2 let. Podmínkou pro jeho přiznání je zahájená exekuce. Bez ní nelze náhradní výživné přiznat.

Lze zvýšit výživné, i když se povinný rodič odstěhoval do zahraničí?

Ano, lze. Pro zvýšení výživného není podmínkou, aby povinný rodič zůstával v České republice. Dokonce není ani překážkou, pokud se trvale odstěhoval. Soud může rozhodnout o zvýšení výživného v obou zmiňovaných případech. A to i bez přítomnosti povinného rodiče.

Otázkou ale zůstává, zda má zvýšení výživného smysl, je-li povinný rodič trvale v zahraničí. V případě, kdy se povinný rodič o svého potomka zajímá a plní svou vyživovací povinnost, je přínos zvýšení výživného jasný a okamžitý. Jak je tomu ale v případě, kdy se k placení výživného nemá?

Zde má smysl žádat o zvýšení výživného v případě, kdy bude následovat jeho vymáhání, tj. exekuce. Po zahájení exekuce lze požádat o náhradní výživné, které platí stát, a dosáhnout tak alespoň na toto náhradní plnění. Ani k přiznání náhradního výživného není nutné, aby se povinný rodič nacházel v České republice.

Je možné získat náhradní výživné, když zemřel povinný otec dítěte?

Bohužel ne. Důvod je prostý. Vyživovací povinnost trvá jen po dobu, po kterou povinný rodič žije. Smrtí rodiče zaniká i jeho vyživovací povinnost vůči jeho potomku.

Po smrti rodiče má ale dítě nárok na sirotčí důchod. A to dítě, které je nezaopatřené. Za to se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a dále pak dítě do věku nejvýše 26 let, které se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání. Výše sirotčího důchodu se určuje ze základní částky, která činí 10 % z průměrné mzdy v národním hospodářství, a procentní výměry, která činí 40 % z výše starobního důchodu nebo důchodu invalidního pro invaliditu 3. stupně, na který by měl nárok zemřelý rodič. 

Ovlivní výši výživného to, že oprávněné dítě má občasný výdělek?

Příležitostný přivýdělek osoby oprávněné k výživnému nemá vliv na výši výživného, kterou má platit povinný rodič. Důvodem je skutečnost, že základem pro určení výživného je právo dítěte podílet se na životní úrovni svých rodičů. Toto hledisko předchází při určování výše výživného hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

Příležitostný výdělek oprávněné osoby není ani důvodem pro zánik vyživovací povinnosti. Vyživovací povinnosti totiž zaniká, jen pokud oprávněný k výživnému je schopen sám se živit. A to příležitostný přivýdělek nemůže sám o sobě zajistit. Příležitostný výdělek oprávněné osoby tedy nebrání zvýšení výživného ani nároku na něj.

Jak zvýšit nebo vymáhat výživného?

Na oblast výživného a jeho vymáhání se úzce specializujeme. Jak postupujeme při zvýšení výživného? Co je potřeba dodat při vymáhání výživného? Objednejte se nezávaznou a bezplatnou konzultaci, kde vaše možnosti probereme.