Pravidla pro určování výživného, jeho výše a způsobu jeho výplaty

Kdo určuje výživné? Jak při tom postupuje? Jaká jsou kritéria pro určení výše výživného? Lze určit výživné zpětně? Co je záloha na výživné? Jak se výživné vyplácí?

Kdo určuje výživné?

Výživné určuje soud. Buď o výživném rozhoduje přímo, nebo schvaluje dohodu rodičů o něm. Přímo bude rozhodovat o výživném v případě, kdy zde není shoda rodičů na výši výživného, stejně jako v případech, kdy oprávněná osoba (nebo její zástupce) žádá o zvýšení výživného.

Dohodu rodičů o výživném soud schvaluje v případě, kdy se tito dohodnou na výši vyživovací povinnosti. I při schvalování dohody rodičů ale soud hodnotí, zda výše výživného odpovídá zákonným kritériím a zda je ujednané výživné v souladu s nimi.

Jak soud postupuje při rozhodování o výši výživného?

Při rozhodování o výši výživného je soud vždy povinen nejprve zkoumat, zda existují zákonné požadavky pro jeho přiznání.  Zejména zda oprávněný (tj. dítě) není schopen sám se živit. Pokud je tomu tak, trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti bez omezení.

• Základem jsou odůvodněné potřeby a majetkové poměry

Základem pro určení výživného jsou odůvodněné potřeby oprávněné osoby a jeho majetkové poměry na straně jedné a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinné osoby na straně druhé. Takto je vymezen základní rámec pro stanovení výše výživného, v němž se soud při svém rozhodování pohybuje.

• Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů

Dalším důležitým kritériem pro určení výše výživného je pravidlo, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko má dokonce přednost před hlediskem odůvodněných potřeb. U dítěte tak soud musí určit výživné tak, aby byla zajištěna stejná životní úroveň dítěte, jakou mají jeho rodiče.

Při zohledňování schopností, možností a majetkových poměrů povinného musí soud zkoumat i to, zda se povinný bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Zjišťuje i to, zda povinný nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. V neposlední řadě soud při určení výživného zohledňuje i to, v jakém rozsahu se povinný o oprávněnou osobu stará.

• Pomůckou je doporučení Ministerstva spravedlnosti

Při určování výše výživného je v praxi respektovanou pomůckou i doporučení vydaného Ministerstvem spravedlnosti ČR ohledně rozsahu výživného pro jednu vyživovanou osobu. Nejedná se sice o závazný právní předpis, nicméně toto doporučení je soudy široce respektováno. 

Lze určit výživné zpětně? A co je záloha na výživné?

Obecně platí u výživného pravidlo, že jej lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Z tohoto pravidla ale platí důležitá výjimka u výživného určeného na dítě – u výživného pro dítě jej může soud přiznat i zpětně, a to za dobu až tří let před zahájením soudního řízení.

V případech hodných zvláštního zřetele může soud uložit povinné osobě, aby složila zálohu na výživné. Záloha pak slouží k výplatě výživného v budoucnu. Zálohu soud určí zejména v případech, kdy může být ohrožena schopnost povinného hradit určené výživné v budoucnu a současně to možnosti a majetkové poměry povinného umožňují.

Jak se výživné vyplácí?

Výživné se zpravidla plní v pravidelných dávkách vždy na měsíc dopředu. Soud může ale rozhodnout i jinak, nebo může oprávněná osoba jinak dohodnout s povinným. V praxi není neobvyklé, že se část výživného vyplácí v jednorázové dávce, nejčastěji k tomu dochází při zvýšení výživného za předchozí období.